pokorne

no som zwedawa, dufam ze nejsi daky sibnuty jehowista

Ja som mal svojho casu, ked som byval s rodicmi, suseda jehovistu, dokonca kazatela. Ucte s ako u sa on sprava k manzelke a jeho manzelka k nemu, k druhym ludom,ktora sa preniesla aj na ich deti, by sme sa mnohi mohli ucit.

Nas otravovali iba raz, mama im vtedy navrhla, ze ked nam chcu dat nieco na precitanie, aj ona da im nieco z katolickej literatury. Uz viac neprisli.

Standardne u jehovistov doporucujem tento postup:

"Klop, klop..." "Kto je tam?" "Svedkovia Jehovovi" "A co chcete?" "Chceme sa porozpravat." "A kolki ste?" "Dvaja." "Tak sa pozrozpravajte..."

Môže jestvovať mnoho spôsobov rozhodnutia sa pre Ježiša. Nezáleží na tom. Dôležité je, že si môžeme vo svojom vnútri povedať: Pane Ježišu, dal si sa nám, keď si zomieral na kríži. Teraz prijímame všetko, čo si nám dal.

Já také kdysi býval mladý. A také se mi chtělo válčit za matičku vlast.

Pak jsem, ale onemocněl reumatizmem a toteď si musím doma mazat kolena opodéldokem.

I přesto jsem, ale to války za císaře Pána jít chtěl. Dal jsem se tutdíž dopravit k odvodové komisi na vozejku pod bajonety pohůnků Milostpána císaře.

Před odvodovou komisí jsem byl úředně uznán za blba a odveden. Válka mně mladý pane naučila jedinému:

"NESTŘÍLEJTE, JSOU TADY LIDÉ!"

Fakt myslíš, Švejk, že mám toho nechať?

Tak čo, Švejk? Myslíš, že takéto nastavovanie zrkadla môže uškodiť? Alebo tu sa tvoja ostrovtipnosť končí?

Jedine co ma rozculovalo ked som zazila velmi intenzivny zazitok , ze sa mi potom zdalo ze secko je strasne zle, a to ma neskutocne frustrovalo, cul si idem radsej zabehat pri zapadajucom slnko, a hovorim Bohu ze svet je krasny.....

budem to tu naozaj rada citat...